Hudební slavnosti 9. duben –27. květen  2010

8. ročník Hudebních slavností: MYSLIBOŘICE • HROTOVICE • ROSICE • PŘIBYSLAV • BRNO •  MORAVSKÝ KRUMLOV • JAROMĚŘICE NAD ROKYTNOU • OSLAVANY • JEMNICE • LETOVICE •

 Milí příznivci festivalu Hudební slavnosti,
rok se s rokem sešel a my jsme vám opět připravili jarní koncerty.
Díky našim dlouholetým partnerům a s pomocí měst a obcí máte možnost si poslechnout nejen hvězdy profesionálního umění, ale i vaše děti, které na koncertech vystupují. Mám radost, že se festival stal součástí jarního kulturního dění ve vašich městech a obcích. Výběr umělců jsme zvolili podle vašeho vkusu. Vítejte tedy na osmém ročníku festivalu Hudební slavnosti.

Těším se na vás Mirka Strejčková

S přicházejícím jarem se probouzí nejen příroda, ale ožívá také spolkový život v obcích. Hudební slavnosti jsou na počátku mnoha aktivit, které společnost ČEZ v regionu Jaderné elektrárny Dukovany i v letošním roce podpoří. Těším se na koncertování mladých hudebníků se zkušenými profesionály. Je skvělé přihlížet symbióze mladického nadšení a kreativity s léty prověřenou jistotou hmatu. I v naší elektrárně se snažíme při zajištění jistoty bezpečného chodu omlazovat personál, modernizovat a prodlužovat provoz elektrárny.

Věřím, že jsme a budeme spolehlivým partnerem našemu okolí a také pevně doufám, že mladí, ať už hudebníci či technici, budou naší nadějnou budoucností.

Ing. Tomáš Žák
ředitel Jaderné elektrárny Dukovany
Skupina ČEZ

HUDEBNÍ SLAVNOSTI
9. duben – 27. květen 2010

	9. duben MYSLIBOŘICE, kulturní dům 18,00 hod. Cimbal Classic ZŠ a MŠ Myslibořice
	13. duben HROTOVICE sál ZUŠ 18,00 hod. Ladislav Kerndl ZUŠ Hrotovice
	24. duben ROSICE, kino Panorama 18,00 hod. Spirituál kvintet Gymnázium TGM Zastávka
	25. duben PŘIBYSLAV, kulturní dům 16,00 hod. Spirituál kvintet LA VIA
	19. květen Brno, Dietrichsteinsky palác 20,00 hod. Two Voices Michaela Koudelková
	20. květen MORAVSKÝ KRUMLOV 19,00 hod. zámecká zahrada, při nepřízni počasí Slovanská epopej Hradišťan Dyjavánek
	21. květen JAROMĚŘICE NAD ROKYTNOU, zámek 19,00 hod. Věra Martinová, Jamie Marshall, Lenka Slavíková ZŠ Otokara Březiny
	23. květen OSLAVANY, kostel sv. Mikuláše 16,00 hod. Javory ZUŠ Oslavany
	25. květen JEMNICE, kulturní dům - kino 19,00 hod. Hradišťan ZUŠ Jemnice
	27. květen LETOVICE, kulturní dům 19,00 hod. Javory Komorní smyčcový orchestr ZUŠ Letovice

Javory 

(otázky pro Petra Ulrycha – rozhovor pro festival Hudební slavnosti)

profil: Petr Ulrych - * 21. 2. 1944 Hradec Králové – hrál v 60. letech v bigbeatových skupinách Vulkán či Atlantis. Na počátku 70. let měl angažmá v pražském divadle Rokoko. Od roku 1974 až doposud je kapelníkem a autorem většiny písní skupiny Javory, v níž zpívá společně se svojí sestrou Hanou. Od 90. let se intenzivně věnuje jako spoluautor i účinkující muzikálových balad. (zdroj a další informace: www.javory.cz)

rozhovor pro festival Hudební slavnosti:

Věřím v sílu moravského folkloru

Petr Ulrych našel písničky svého srdce na Horňácku

„Když si vezmou housle a stoupnou si k ohni, tak to má obrovskou sílu. Cítí to i cizinci, kteří tam přijedou. Ale to hlavní, co se týče folkloru, se odehrává mimo pódia. Zpívá se jakoby o život, o dušu.“ (Petr Ulrych)

1) V nedávném rozhovoru pro Radio Proglas jste hovořil o „čistém folkloru“. Můžete to trošku vysvětlit?
Pod pojmem folklor se u nás – zvlášť v poslední době - schovává obrovská spousta věcí či větví. A devadesát procent z toho jsou v podstatě – z mého hlediska – kýče.

2) Co tím myslíte?
Jenomže to je opravdu moje subjektivní hledisko. Ostatní lidé mají samozřejmě svoje hranice, kde je pro ně písnička kýčem a kde jím není.

3) Každý má svoji individuální hranici posuzování a hledání kvality...
Mockrát se to už někdo pokusil popsat a vymezit hranici – dělicí čáru - mezi kýčem a ne-kýčem. Ale to prostě nejde udělat.

4) A Vy byste si to aspoň maličko troufal?
Jelikož už nějaký rok mám, tak si troufám tvrdit, že je to opravdu individuální záležitost. Ono se to dá na druhou stranu zevšeobecnit.

5) Kdy začal Váš „dotyk“ folkloru?
Začal vlastně po invazi sovětských vojsk, kdy jsem měl docela dost brutální zákaz. S big beatem a s jakousi světovostí byl konec. I když jsme to tehdy měli velice rozjeté ven, tedy do světa, neboť jsme zpívali anglicky. Určitá deprese a rozčarování mě přivedly k tomu, že jsme museli řešit, jestli emigrujeme či nikoli, a zůstaneme doma. Kvůli tomu, že jsem věřil v sílu zejména moravského folkloru, tak jsem se z Mnichova, kde už jsme měli kapelu, vrátil zpět.

6) Zjistil jste, že folklor je rozmanitý a bohatý... Věnoval jste se mu naplno...
Ano. Ve folkloru existuje obrovská spousta věcí, která je sice masově či mediálně úspěšná, ale mně toto nic neříká.

7) A co Vás tedy oslovuje? Folk, nebo folklor? Lidovost, nebo národopis?
Folk s folklorem má někdy velice málo společného. Folk má nicméně společného to, že je v něm mnoho písniček, které zlidověly. Tím se tomu folkloru podobá. Na druhou stranu je z „čistého folkloru“ spousta písniček, které nikdy nezlidověly a nikdo je nezná. Já sám jsem toho živým dokladem, protože když je někdy taková „seance“ – hraje se někde u táboráku nebo tak podobně, pak všichni chtějí slyšet ty písničky, které znají nebo jsou ze zpěvníku „Já, písnička“. Konkrétně, co znám já, to zná jen velice omezený okruh lidí.

8) Z jaké oblasti jsou tyto písničky sesbírané?
Pocházejí z moravsko-slovenského pomezí, z takzvaného Horňácka. To je Velká nad Veličkou a Javorník. A tam jsem našel písničky svého srdce. Nejenom svého srdce, ale ono to nějak souzní i s tím, že můj otec zpíval v opeře a Janáčka. A když to porovnávám, tak Janáček byl do šedesáti let v podstatě sběratel lidových písní. Byl okouzlen moravskými písněmi. Skutečně šel po těch perlách. To, co on pro moravský folklor udělal, není stále doceněné. Stejně jako celá jeho muzika, neboť v tomto byl výlučný.

9) Horňácko Vás nesmírně oslovilo...
Našel jsem si tam své. Muzikantsky mě zaujalo to, že se nejedná o nějaké jasné postupy a vyjeté harmonie, ale je to naprosto něco jiného.

10) Čím to je podle Vás způsobeno?
Domnívám se, že je to i proto, že zde – někde na Moravě – prochází dělicí čára mezi kulturními vlivy: východní, balkánskou či židovskou hudbou. Najednou se tady však tlačí vlivy západní civilizace, kultury a hudby. Když si vezmete třeba Prahu, tak tam člověk cítí hodně germánský vliv. Na moravsko-slovenském pomezí jako když utne – najednou cítíte Balkán, židovský klezmer a různé další hudební vrstvy.

11) Oslovila Vás i západní hudba?
Například keltská nebo irská. Melodika Beatles ano, Abba ne. To už jsem nemohl poslouchat. Pokud se donekonečna opakovala bluesová melodika, tak mě potom fascinovalo objevování východní hudební větve.

12) Prvky Vaší muziky je třeba hledat za dělicí čarou západ-východ...
Ano, je to tak. Ocitáme se nejen na hranici náboženské, ale kulturní. Na střetu dvou kultur. Osobně si myslím, že tento střet funguje právě někde tady, ve střední Evropě.

13) Za geografický vliv je možné považovat Dyjsko-svratecký úval či Moravskou bránu?
Vezměte si jižní Moravu nebo Podluží... Už jste pod vlivem uherským. Například se jedná o novouherský romantismus v hudbě, o operetky nebo „barový folklor“. Najdete tam také perly, ale je jich tam daleko méně než na Horňácku. To, co třeba hraje Petr Mička a jeho kapela, je něco tak úžasně silného. Když si vezmou housle a stoupnou si k ohni, tak to má obrovskou sílu. Cítí to i cizinci, kteří tam přijedou. Ale to hlavní, co se týče folkloru, se odehrává mimo pódia. Zpívá se jakoby o život, o dušu.

14) Skoro stejné to bývá u klezmeru...
Rovněž se vyvíjel podobným způsobem. Je to lidová hudba, která nasávala různé ruské, moldavské, rumunské, balkánské a ostatní vlivy. V hudbě Horňácka je Orient také cítit. Poznamenané to je i nájezdy Tatarů a mísením kultur v minulosti.

15) Souvisí s tímto nějak Vaše divadelní a literární orientace na díla Olbrachta nebo Vančury?
Souvisí to s tím hodně, ale zjistil jsem, že něco jiného je souviset a souznít. Současné vnímání je však nastaveno úplně jinak... Navíc velkým přelomem je to zabarveno i politicky. Jak jsme se zbavili východního jha, tak jsme zcela nezaslouženě začali odsunovat i samotnou kulturu, což je veliká chyba – a má to najednou obrovskou setrvačnost... a v lidech to pořád bohužel je...

16) Dělal jste písničky pro divadlo i pro film...
Nadčasovým představením je Koločava – Olbrachtův Nikola Šuhaj loupežník. To je titul, který přetrvává tematickým střetem tří kultur – rusínskou, česko-slovenskou civilizační a židovskou ortodoxní, chasidskou. Je zde zachycen soumrak jidiš kultury. Myslím si, že se inscenace vydařila.

Děkuji velice za odpovědi.
Pavel Pokorný